Meditační zahrada se nachází vedle kostela sv. Jakuba, na místě bývalého středověkého hřbitova. Má tvar nepravi-delného pětiúhelníku o celkové výměře asi 3 000 m2 (průměrná délka 60 m, šířka 50 m). Ze severu ji obepínají snížené městské hradby, z jihu nízká zídka a z východu drátěný plot. Vytvořil ji Okrašlovací spolek Lípa a kromě příjemného posezení mezi kytičkami a bylinkami tam je od 18. června instalována i část výstavy Kov ve městě. Jsou zde umístněny plastiky Modrý květ (autor Radomír Bárta z Tišnova), Strom (autor Vladan Běhal z Olo-mouce), Rodina (autor Jaroslav Píša z Turnova) a Kovaný květ (autor Jiří Běhal z Olomouce - Lošova).V centru zahrady je mušle svatého Jakuba.Tento symbol ochránce a patrona farnosti a celého města je vytvořen v zeleném trávníku Meditační zahrady.
První písemná zmínka o Lipníku nad Bečvou pochází z r. 1238, samotné město je ale nepochybně starší. Od r. 1989 je památkovou rezervací.
Město si udrželo původní uliční čáry, historické objekty v jádře středověkého původu a ve velkém rozsahu velmi pozoruhodné opevnění, dodnes nese všechny znaky sta-robylých sídel – dominantní náměstí v centru, hvězdicový komunikační systém a objízdné komunikace. Ve značné míře si zachovalo původní historickou městskou dispo-zici. Městské hradby v Lipníku nad Bečvou patří k nejlé-pe zachovaným na Moravě. Hradby obepínají jádro města a v dnešní dochované podobě byly vybudovány za Pernš-tejnů v letech 1507 – 1530.
Sraz s průvodcem máme u informačního centra a prohlídka začíná náměstím T.G. Masaryka.
Centrem městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou je náměstí, nesoucí dnes název T. G. Masaryka. Je zvláštností Lipníka, že toto náměstí je ve tvaru písmene „L“. Nepravidelný tvar náměstí ale nebyl záměr - původně bylo čtvercové. Postupně však byla část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tento tvar. Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovaná nebo alespoň přiznaná podlou-bí.
Odkupem jednotlivých domů postupně vznikala a rozši-řovala se radnice. K jejím zásadním stavebním úpravám došlo v r. 1851, kdy byla kompletně přestavěna ve stylu klasicismu a historismu. Na náměstí se nachází 2 kašny: starší, která pochází z roku 1699, byla původně zdobena piniovou šiškou. Později byla osazena sochou sv. Floriá-na, patrona hasičů. Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazo-ván jako římský voják s přilbou, mečem 
Mariánský sloup v centru náměstí pochází z roku 1694, byl postaven za děkana Jiřího Balšánka, který byl také iniciátorem stavby řady kaplí ve městě a městského špitálu.
Dům čp. 47 je vzácně zachovaným typem měšťanského domu s pozdně renesančním jádrem ( a portálem- dřevěným, vyřezáva-ným). Dům byl přestavěn kolem roku 1680. V průčelí je tzv. slepé čtyřlístkové okno. Dochováno je plochostropé trámové podloubí. Vpravo je uveden seznam jednotlivých majitelů tohoto domu od roku 1545.
V úzké uličce spojující náměstí s ulicí Hvězdní (na se-verovýchodě náměstí) najdeme ukázku středověké ar-chitektury, poměrně vzácné – jsou to rozpěrné oblouky mezi domy, zvané prampouchy. V historickém exteriéru městské památkové rezervace se vystavuje téměř padesát-ka exponátů, reprezentujících špičku českého uměleckého kovářství.
V roce 2009 byl v jižní části náměstí slavnostně odhalen symbol Lipníka, kovaná plastika s názvem Tilia (Lípa). Jedná se o poslední dílo „papeže“ uměleckých kovářů a zakladatele Hefaistonu, mistra černého řemesla ALFREDA HABERMANNA. Tilia je monumentální svými rozměry a křehká liniemi, připomínajícími srdcovitý list lípy či uzavřený lipový květ.
Pokračujeme k farnímu kostelu sv. Jakuba s unikátní zvonicí.
Původně byl vystavěn v gotickém slohu někdy kolem roku 1400 (i když podle dostupných pramenů na jeho místě stávala již dříve románská svatyně). Cca o 200 let později přibyla na jižní straně kaple Zvěstování Panny Marie, renesanční věž s cibulovitou bání a především nádherná hranolová zvonice. O stavbě samostatné zvonice bylo rozhodnuto po tom, co nový zvon Michal svou silou při zvonění rozechvíval celou kostelní věž. Ještě starší je zvon Jakub, pocházející již z roku 1464. Zvonice má čtvercový půdorys 10×10 metrů, krásné rohové armatury a vysokou atiku. Interiér kostela pochází převážně z 18. století, z doby barokních úprav.Proti restauraci Modrá hvězda bývala věžička se zvonkem, kterým se zvonívalo, když byl veden odsouzenec na popraviště za městem. Na domě čp. 21 je nástěnná malba Panny Marie, ve výklencích dalších domů byly umístěny mariánské plastiky, které se bohužel nedochovaly. Domy v centru města mají až dvoupatrové sklepy, některé jsou zasypány kvůli statice, jiné jsou dodnes funkční.
Ulice Palackého
Dříve zvaná také Katova ulice, protože v jednom z domečků nedaleko hradeb přebýval lipenský kat. Jeho domek, neboli katovna, který byl v 70. letech minulého století zbo-řen, nesměl přímo sousedit s žádným z vedlejších domů. Musel mít kolem sebe malé uličky, a to proto, že katovské řemeslo bylo nečisté.
Pozoruhodné jsou krajní domy v ulici, přistavěné přímo k městskému opevnění, u nichž jednu ze štítových zdí tvoří přímo gotická kamenná hradba.
Ulice Stará
Kopíruje východní obvod městského jádra. Dříve byla nazývána Stará židovská nebo také V Židech. Typickým prvkem židovských čtvrtí bylo tzv. kondominium. Jednot-livé domy byly nejenom právně, ale i fyzicky rozděleny na několik - až 8, 10 či 16 - vlastnických dílů. Bylo tomu tak proto, že se po každém účastníku trhu tehdy poža-dovalo doložení vlastnictví nemovitosti. V té době byla také vysoká hustota osídlení – na jeden židovský dům připadalo v 1. polovině 19. století v průměru až 17 obyvatel.
Nábřeží Járy CimrmannaKuriózní ulička v samotném centru města nese jméno po českém géniovi a světoběžníkovi Járovi Cimrmanovi. Pojmenování uličky vyšlo z ankety, kterou vyhlásila radnice. Město Lipník nechalo na stěnu ulice vyobrazit slunce nad mořskou hladinou s atmosférou doby na přelomu 19. a 20. století, kdy český génius údajně žil.
Součástí malby jsou i tehdejší vynálezy, jako je létající balon, obloukové lampy nebo kolo. Kolorit uličky doplňuje vyob-razení romantické procházky dámy po nábřeží a jízda fiakru. Nábřeží Járy Cimr-mana koresponduje se snahou Cimrmana umožnit nám, suchozemcům, pohled na mořskou hladinu bez dlouhých cestovních útrap. Slavnostního otevření Cimrman-nova nábřeží v roce 2007 se zúčastnil i jeden z předních cimrmanologů Ladislav Smoljak.Pokračujeme kolem hradeb ke kapličce sv. Josefa. Je to raně barokní stavba z r. 1695 v sousedství pošty. V interiéru kaple zaujme hlavně kopule zdobená freskami.
Kaple sv. Josefa byla postavena za působení děkana Jiřího Balšánka, který se zasloužil také o vybudování chudobin-ce sv. Alžběty (dnes je zbořen) vedle této kaple, kaple sv. Petra na hřbitově, rozšíření kaple P. Marie a zbudování kaple sv. Barbory ve farním kostele a také nechal postavit v r. 1694 mariánský sloup na náměstí. Mezi lidmi kolova-la pověst, že našel na faře pod hromadou kamení poklad, který pak vynaložil na výstavbu všech výše uvedených památek.
Málokteré město má více než jeden židovský hřbitov. V Lipníku nad Bečvou jsou dva, i když se nacházejí v těsném sousedství. Nejstarší hřbitov se zřejmě nacházel u syna-gogy. Protože byl malý, v r. 1567 židé v Lipníku n. B. koupili pozemek pro hřbitov jižně od centra města. Pochováno zde bylo sedm lipenských rabínů, včetně Barucha Teomina Fränkela – právě jeho tumba z r. 1828 bývala a bývá doposud hojně
navštěvována zbožnými chasidskými židy. Pohřbívalo se zde do roku 1883. Celá plocha byla tehdy hroby hustě zaplněna, odhadem se zde nalézalo 1500 až 1800 náhrobků. V r. 1942 byl hřbitov zničen německým vojskem.
Po válce bylo asi 160 náhrobků celých a 20 zlomků pře-vezeno na nový hřbitov. Po r. 1989 se za podpory organi-zace Agudath Israel Of America a potomků rabína Frän-kela z Velké Británie hřbitov dočkal úplné obnovy. V pů-vodní poloze a ve stejné podobě (na základě dochovaných fotografií) byla osazena pískovcová replika náhrobní tum-by rabína Fränkela. V původním smyslu byly rozmístěny všechny dochované staré náhrobky. Následuje prohlídka Synagogy. Byla vystavěna ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století, první písemná zmínka je z roku 1540. Synagoga vznikala zároveň s hrad-bami, byla přistavěna jako poslední dům v Pernštýnské ulici. 
Je tak nejstarší synagogou na Moravě, po Staronové synagoze v Praze druhou nejstarší v Čechách. Hlavní sál je zaklenut gotickou síťovou klenbou s cihlovými žebry ve stylu pozdní tzv. vladislavské gotiky. Zajímavá je podobnost s klenbou Gotického sálu staré radnice v nedalekých Hranicích, která je datována rokem 1528. Tloušťka zdi budovy na severní straně je úctyhodných 170 cm. Procházíme kolem kláštera piaristů. Piaristé přišli do Lipníka n. B. na popud kardinála Dietrichštejna v roce 1634. Nastěhovali se do prostor domu Jednoty bratrské. Postupně tento dům přebudovali do nynější podoby. Z Lipníka nad Bečvou pak odešli v roce 1884. K první přestavbě došlo v letech 1637 – 1641. V koleji bylo 18 cel a jedna temná. V letech 1660 – 1670 byly kolejní budovy znovu zcela přestavěny za ekono-mické pomoci knížete Maxmiliána z Dietrichštejnu. V roce 1673 byla vybudo-vána vedlejší školní budova, v letech 1740-1741 byla rozšířena o další trakt. Piaristická kolej tak dodnes zachovává svoji dispozici z 18. století se dvěma nádvořími a monu-mentálním průčelím. V objektu byla škola, noviciát, knihovna, oratorium, byty řehol-ních kleriků i žáků. Příčné vnitřní křídlo odděluje čtvercové nádvoří koleje (západní část) od obdélníkového nádvoří školy (východní část). Dodnes se v přízemních sálech dochovala štuková výzdoba.
Plán piaristické koleje po dostavení obou křídel, konec 17. stol.
Členové řádu byli řeholními kleriky a jejich hlavním posláním vedle dobročinnosti byla výuka mládeže na školách všech stupňů. Při většině svých konventů zakládali školy od obecných až po filozofické ústavy. Vychovali zde tisíce žáků, z nichž mnozí se významně zapsali do dějin vědy a kultury. V letech 1833-4 pobýval jako žák piaristické školy v Lipníku n. B. Johann Gregor Mendel, objevitel genetických zákonů.
Piaristé Lipník n.B. opustili v roce 1884.
Od kláštera přicházíme ke kostelu sv. Františka Serafinského.V místech starého bratrského sboru byl v letech 1590-1593 postaven místní vrchností renesanční bratrský kostel. Lipnickou vrchností byli tehdy Petr Vok z Rožmberka s manželkou Kateřinou z Ludanic. Petr Vok byl do sňatku s Kateřinou katolík, avšak mladá paní jej zřejmě svým vlivem dovedla mezi české bratry.
Bratrský kostel byl postaven v goticko-renesančních formách. Kostel byl vybudován na půdorysu obdélníka, s trojbokým presbytářem, sevřeným dvojicí věží. Z původní stavby se dochovala dispozice kostela včetně obvodových zdí kněžiště s opěrnými pilíři, později upravená klenba kněžiště a dvojice věží, z nichž severní je vyzdobena sloupkovými arkádami s balustrádou. Bylo to výjimečné dílo, protože bratrské kostely jinak obecně věže nemívaly. Druhá, jižní věž, nebyla dostavěna do zamýšlené výše.
Po necelých 100 letech (1682 – 1687) byl kostel, v té době již zasvěcený sv. Františku Serafinskému, piaristy přestavěn ve stylu raného baroka. A to podle projektu vídeňského císařského architekta Giovanni Pietro Tencally, představitele raného baroka ve střední Evropě. Kostel má velmi dobrou akustiku a zvláště v poslední době jsou v něm pořádány pravi-delné koncerty. Uměleckým skvostem je monumen-tální vstupní brána s půlkruhovým záklenkem, který je vyplněn tepanou barokní mříží z r. 1757. Plastika nad bránou představuje Zjevení sv. Terezie sv. Jo-sefu Kalasánskému, zakladateli řádu piaristů. Její autorství je připisováno Františku O. Hirnlemu ( B. Samek).
Procházka s průvodcem končí v zámeckém parku. V době, kdy lipenské panství patřilo Bruntálským z Vrbna (16. století), šlechtické rody opouštěly hrady a budovaly si nová zámecká sídla na přístupnějších místech. Myšlenkou vybudování nového správního centra panství v Lipníku nad Bečvou se zabýval již Hynek st. Bruntálský z Vrbna. Svoji stavební aktivitu však předtím soustředil na dokončení přestavby hradního paláce na Helfštýně. Pro nový zámek ve městě odkoupil v roce 1596 několik předměstských gruntů v těsném sousedství Bratrského sboru. Protože však záhy zemřel, stavbu zámku realizoval až jeho syn Jiří Bruntálský z Vrbna, a to do roku 1609.
Renesanční zámek byl vybudován jako patrový s dvoutraktovou dispozicí. Dvou-ramenné schodiště bylo umístěno vedle průjezdu a vstupovalo se na něj z velké haly s vjezdem do dvora. Nejpozději na konci 17. století měl zámek také druhé patro. Pozůstatky sgrafitové výzdoby jsou i po rekonstrukci fasády v roce 2003 po-nechány na ukázku vedle vchodu mezi zámkem a kostelem sv. Františka Sera-finského. K radikální historizující novo-klasicistní přestavbě zámku a přilehlých hospodářských křídel došlo až v 60. le-tech 19. století. Zámek dostal poměrně kvalitní novoklasicistní fasádu. V souladu s dobovými historizujícími estetickými názory byla upravena i obě boční křídla.
Podle projektu stavitele Zürka vznikla i technicky zajímavá a dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla – přeměna v zahradu, propo-jenou pomocí můstku s bývalým salónkem v jihozápadním nároží zámku.
V době svého vzniku byla první střešní zahradou v zemích na sever od Alp. První návrhy této zahrady jsou spojeny právě se stavitelem Josefem Zürkem a zahradní-kem Ferdinandem Wenzlem. V letech 1910 - 1911 byla vybudována současná střešní terasa podle projektu firmy Ed. Asta z Opavy, dnes po komplexní re-konstrukci. Na nádvoří si můžete všimnout, že zámek je obklopen nádherným zámeckým parkem. Byl založen v polovině 17. století kní-žetem Dietrichštejnem zprvu jako okrasná zahrada s ovocnými stromy. Vývoj parku byl ovlivněn francouzskými styly, od roku 1880 došlo ke zvětšení plochy parku a byl zaveden styl anglického parku, který je zachován až do současnosti.
Základní kompozice je postavena na prosté kráse jednotlivých stromů na zelené ploše trávníků. Některé stromy pocházejí ještě z dob založení parku – např. neobyčejně vzrostlá převislá forma buku lesního, strom zvaný„Opičák“. Součástí objektu je stylová kavárna, odkud je pohled na zámecký areál a zahradu, dále galerie Konírna kde jsou pořádány pravidelné výstavy a Společenský sál s kapacitou cca 50 osob slouží ke slavnostním účelům i k pořádání komorních kulturně-vzdělávacích akcí a výstav.
Prohlídku Lipníka n/B, už bez průvodce, končíme jako vždy v nějakém stylovém prostředí. Dnes je to na pozvání a sponzorování F1 místní pivová-rek, který po náročné prohlídce poskytne příjemný azyl.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat