Loštice

První výlet se uskutečnil v dubnu návštěvou Loštic. Začínáme velice příjemně a to u Selingerů bohatou snídaní, aby nás památky moc nezmohly.

První návštěva patří muzeum tvarůžků. Tvarůžky, jedinečná specialita Loštic, mají svou bohatou historii, která sahá až do 16. století.

Prohlídka vás zavede do začátků minulého století. Na místě původní tvarůžkárny v areálu závodu A.W. (Palackého 5) bylo v roce 1994 zbudováno Muzeum tvarůžků, vedle výrobny byla na Palackého ulici otevřena i nová prodejna. V muzeu jsou instalovány exponáty používané při výrobě tvarůžků. Ve sklepě je dokumentováno mletí a lisování tvarohu, v dalších podlažích je zdokumentována vlastní výroba olomouckých tvarůžků. Na videozáznamu jsme shlédli současnou výrobu a zároveň výrobu okolo roku 1920. Film byl velmi působivý, herci byli místní obyvatelé. Stojí za zmínku také výborný výklad místní průvodkyně, zejména o rodině, vlastnící nynější výrobu.

Dalším originálním výrobkem pocházejícím z Loštic jsou Loštické poháry .

V 15. a v první polovině 16. století budily obdiv po celé střední Evropě a jsou dokladem zlatého věku loštického hrnčířství. Vypodobení jednoho z pohárů na křídle triptychu Zahrada rajských rozkoší (1504) od Hieronyma Bosche potvrzuje jejich proslulost. Pro tyto štíhlé hnědé poháry s úzkým hrdlem vyráběné už od konce 14. století je typický povrch pokrytý puchýřky. Od poloviny 15. století pak hrnčíři zdobili poháry věncem malých oušek pod hrdlem.

Podivuhodný vzhled loštických pohárů odlišující je od ostatní keramiky byl dán specifickým materiálem, který byl k jejich výrobě používán, grafitovou hlínou obsahující jako přísadu pyrit. Při vysokých teplotách se z hlíny uvolňoval a vytvářel na povrchu keramiky vyvřeliny, bublinky a zrnka. Tyto charakteristické stroupky se zpočátku na keramice objevovaly zřídka, při náhodném zvýšeni běžné teploty vypalování keramiky a sami hrnčíři je zpočátku považovali spíše za nedostatek, avšak brzy je již v této podobě vypalovali záměrně. Kromě bizarního nenapodobitelného vzhledu měly totiž tyto poháry další vzácnou vlastnost. Při vyšších teplotách se hlína spékala tak, že získala charakter kameniny a poháry na rozdíl od jiné tehdejší keramiky neabsorbovaly pach nalévaných nápojů. Staly se žádaným vývozním artiklem.

Rovněž velice zajímavý výklad nám byl poskytnut v Pamětní síňi známého malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877–1934), zřízené v roce 1970, v někdejším letním domě umělce. Na průčelí domu je umístěna pamětní deska z roku 1954 s malířovou bustou od Julia Pelikána.

Do několika sálů bylo soustředěno na osmdesát původních Kašparových prací, mezi nimiž nechybí ani studie k Babičce Boženy Němcové, dále fotografie, korespondence a jiné doklady z umělcova života.

V podkroví, v Kašparově ateliéru s původním mobiliářem je vystaveno množství Kašparem ilustrovaných knih. V Památníku je stálá výstava mapující historii města Loštice již od pravěké doby. Zaujmou především doklady místního hrnčířství, jež Loštice v minulosti proslavilo. Dále je zde připomenuta existence loštické židovské čtvrti, mj. unikátní mapou z roku 1727, na níž jsou vyznačeny židovské domy.

Další zajímavostí je Synagoga, která na nynějším místě - ve Ztracené ulici - stojí od roku 1727. V roce 1805 její dřevěná část vyhořela a byla přebudována do dnešní prosté klasicistní podoby. V současné době se zde pořádají koncerty a výstavy.

V přízemí můžeme vidět tři synagogální lavice. Synagogální lavice jsou symbolickým památníkem obětem holocaustu z Loštic, Mohelnice, Úsova a Litovle. V roce 1939 nacisté zničili olomouckou synagogu. Nedávno byly objeveny dřevěné lavice pocházející z této památky. Tři řady lavic byly získány pro synagogu v Lošticích a všech 21 míst bylo symbolicky věnováno 80 obětem holocaustu. Souběžně bude každé místo dedikováno přátelům a podporovatelům činnosti projektu Respekt a tolerance.
Provázela nás místní 90 letá obyvatelka, která nám vyprávěla o odsunu židů do lágrrů, kterého byla svědkem. V odsunu byla zařazena i její kamarádka, která se již nevrátila. Až slzy do očí nám vyhrkly, když nám v synagoze zazpívala.

V Lošticích jsou i památné domy, Na Náměstí Míru stojí ve městě nejstarší, v jádru **renesanční měšťanský dům** (č. p. 116 ) s bohatě členěnou klasicistní fasádou, upravený v 1. polovině 19. století. Bývalá **koželužna** v Hradské ulici, č. p. 81 je výstavný předměstský dům z druhé poloviny 18. století s dochovanou původní dispozicí, barokními štukami a rokokovými prvky na čelní fasádě, upravený v roce 1812.

Pozdně empírový měšťanský dům z roku 1856 se starším jádrem a s terakotovými doplňky fasády se nachází v Palackého ulici 9. Později sloužil jako sladovna někdejší židovské čtvrti.

Byli jsme velmi překvapeni, kolik památek se v Lošticích nachází a abychom všechny dojmy vstřebali, opět jsme byli pozvaní na pohoštění k Selingerům.

Fotografie z Loštic k nahlédnuti při odkliknutí "fotografie".